Blud je mylné, chorobné přesvědčení, které nelze žádnými argumenty vyvrátit a nemá žádný smysl to zkoušet. Podle obsahu se bludy dělí takto:

  • paranoidní – člověk vše vztahuje k sobě (všichni se na dotyčného dívají, pomlouvají ho, chtějí mu škodit, ovládat ho atp.); vyvíjí se naprostá nedůvěra k lidem
  • perzekuční – přesvědčení, že člověka někdo pronásleduje, sleduje nebo hlídá s cílem mu škodit
  • kverulační – dotyčný vidí kolem sebe spoustu nedostatků; projevují se věčným stěžováním a udáváním
  • emulační – týká se žárlivosti; přesvědčení, že partner někoho má
  • emulatorní – že je dotyčný milován nějakou významnou osobnou, často spojeno s pokusy o kontakt (souvisí s erotomanií)
  • expanzivní bludy – typické přeceňováním se, vyvyšováním
  • extrapotenční – přesvědčení o svých mimořádných schopnostech
  • megalomanické – člověk se pokládá za někoho důležitého (např. prezident nebo papež)
  • originární – přesvědčení, že má člověk vznešený, šlechtický apod. původ
  • inventorní – že vynalezl něco výjimečného, zásadního pro lidstvo
  • reformátorské – že je schopen napravit společnost
  • religiózní – související s náboženstvím
  • kosmické
  • depresivní nebo mikromanické – přesvědčení o nicotnosti, že nic nemá smysl, že dotyčný nemá žádné možnosti, jak normálně žít
  • mikromanické – člověk je bezvýznamný, nedokáže ani ovlivňovat svůj život, nihilistické – je natolik bezvýznamný, až popře svou existenci
  • autoakuzační – obviňuje se z něčeho, co neudělal
  • hypochondrické – přesvědčení o tom, že je člověk nemocný
  • ruinační – že nemá prostředky na svou existenci
  • bludy enormity – že svou činností zahubí svět
  • bludy eternity – bude žít věčně a v utrpení

PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz

online kurzy základů psychologie