Druhy bludů
Blud je mylné, chorobné přesvědčení, které nelze žádnými argumenty vyvrátit a nemá žádný smysl to zkoušet. Podle obsahu se bludy dělí takto:
- paranoidní – člověk vše vztahuje k sobě (všichni se na dotyčného dívají, pomlouvají ho, chtějí mu škodit, ovládat ho atp.); vyvíjí se naprostá nedůvěra k lidem
- perzekuční – přesvědčení, že člověka někdo pronásleduje, sleduje nebo hlídá s cílem mu škodit
- kverulační – dotyčný vidí kolem sebe spoustu nedostatků; projevují se věčným stěžováním a udáváním
- emulační – týká se žárlivosti; přesvědčení, že partner někoho má
- emulatorní – že je dotyčný milován nějakou významnou osobnou, často spojeno s pokusy o kontakt (souvisí s erotomanií)
- expanzivní bludy – typické přeceňováním se, vyvyšováním
- extrapotenční – přesvědčení o svých mimořádných schopnostech
- megalomanické – člověk se pokládá za někoho důležitého (např. prezident nebo papež)
- originární – přesvědčení, že má člověk vznešený, šlechtický apod. původ
- inventorní – že vynalezl něco výjimečného, zásadního pro lidstvo
- reformátorské – že je schopen napravit společnost
- religiózní – související s náboženstvím
- kosmické
- depresivní nebo mikromanické – přesvědčení o nicotnosti, že nic nemá smysl, že dotyčný nemá žádné možnosti, jak normálně žít
- mikromanické – člověk je bezvýznamný, nedokáže ani ovlivňovat svůj život, nihilistické – je natolik bezvýznamný, až popře svou existenci
- autoakuzační – obviňuje se z něčeho, co neudělal
- hypochondrické – přesvědčení o tom, že je člověk nemocný
- ruinační – že nemá prostředky na svou existenci
- bludy enormity – že svou činností zahubí svět
- bludy eternity – bude žít věčně a v utrpení
PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz