Schizofrenie – úvod
Než začnete číst, možná byste si rádi zkusili tento vědomostní testík „Co víte o schizofrenii?“
Nebo ho můžete nechat až na konec.
Co je schizofrenie?
Schizofrenie patří mezi diagnózy, s nimiž se nikdo nechlubí. Velká část laické veřejnosti má totiž o schizofrenii zkreslené představy – bylo by například dobré zapomenout na rozdvojenou osobnost, protože tím schizofrenie není. Pojem schizofrenie lze nejlépe přeložit jako rozdělené myšlení, ale jinak jde o poruchu mnoha duševních funkcí: myšlení, vnímání, emotivity, narušena může být i motorika, osobnost, schopnost jednání s lidmi, pozornost nebo paměť. Schizofrenie patří mezi psychotická onemocnění (psychózy). Trpí jí zhruba 1% populace, tedy každý stý člověk.
Nemoc se většinou objeví mezi 15. a 35. rokem, pohlaví roli nehraje. Někteří schizofrenici se zcela vyléčí, u některých jde o chronický stav. Asi 10% schizofreniků ukončí svůj život sebevraždou. Schizofrenie patří z hlediska finanční náročnosti k vůbec nejdražším chorobám – léčba je nákladná, často dlouhodobá a mnozí schizofrenici mají omezenou pracovní schopnost.
Proč schizofrenie vzniká?
Příčiny schizofrenie nejsou dosud přesně známy. Často se najde vysoká hladina dopaminu v mozku, na vině mohou být některé viry, stres nebo špatná rodinná komunikace. Vždy se musí spojit určitá dispozice se spouštěčem.
Na jiné úrovni je schizofrenie hlavně poruchou selektivity vnímání – schizofrenik vnímá mnohem více informací, než kolik potřebuje a protože je nedokáže zpracovat, vytvoří si jeho mozek svoji vlastní, přijatelnou realitu. Podrobně viz Podstata a příčiny schizofrenie.
Jaké jsou příznaky schizofrenie?
Mezi obecné projevy patří nestandardní myšlení (schizofrenik má vlastní logiku uvažování), uzavření se do vlastního světa, změněné prožívání a zmatek v pocitech. Typickými schizofrenními symptomy (příznaky) jsou halucinace a bludy – ty patří do skupiny tzv. pozitivních příznaků (pozitivní ve smyslu navíc); dále plochá emotivita, nedostatek vůle (abulie) a nemožnost prožívat radost (anhedonie) – tzv. negativní příznaky. Podrobně viz Příznaky schizofrenie.
Halucinace jsou vjemy, které ovšem vznikají bez reálného podkladu. Mohou být sluchové, zrakové, tělové, čichové a chuťové, ale třeba i intrapsychické, negativní nebo hypnagonní. Podrobně viz Druhy halucinací.
Bludy jsou mylná a nevývratná přesvědčení a rozlišují se například tyto: paranoidní, perzekuční, megalomanické, kverulační, expanzivní, ruinační nebo reformátorské. Podrobně viz Druhy bludů.
Máte možnost otestovat se na příznaky schizofrenního onemocnění psychotestem BITEPT. Podrobně viz Test příznaků schizofrenie.
Jaké známe typy schizofrenie?
Takovou klasickou, nejčastěji zmiňovanou schizofrenií je ta paranoidní. Dále existuje schizofrenie hebefrenní a simplexní (objevují se kolem adolescence), katatonní (s narušenou pohybovou aktivitou), nediferencovaná a reziduální. Podrobně viz Typy schizofrenie.
Jak se schizofrenie léčí?
Schizofrenii je nutné léčit pomocí léků, nejčastěji neuroleptik, resp. antipsychotik. Alternativně, u odolných forem schizofrenie (podobně jako u deprese), se uplatní elektrokonvulzivní terapie. Psychologické působení je doplňkovým postupem, který člověku usnadní návrat k normálnímu fungování po odeznění nebo zmírnění příznaků. Podrobně viz Léčba schizofrenie.
Jak překonat schizofrenii?
Pokud u sebe pozorujete nějaké možné příznaky schizofrenie, navštivte psychiatrickou ambulanci. Bez odborné léčby, pouze s pomocí vlastní vůle, se vám to nepodaří. Ve vašem mozku je zřejmě nevyvážené chemické prostředí, které lze upravit pomocí léků. Stud ani strach není na místě, lékař už viděl mnoho lidí, jako jste vy a ochotně se vám bude věnovat. Podrobně viz Kde hledat pomoc.
Pokud se chcete vyznat v lékařských zprávách a rozšířit si obzor, podívejte se do „Slovníčku“ – najdete zde vysvětlení pojmů jako např. anxiózní, automutilace, remise nebo symptom. Pro zvídavé lidi je tu i přehled kódů MKN 10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) – neboli přesná čísla diagnóz.
Doporučujeme:
H. S. Kuschner
Když se zlé věci stávají dobrým lidem
Rabín Kushner často pomáhal lidem překonávat zármutek. Ale teprve když se dozvěděl, že jeho syn v pubertě zemře na nevyléčitelnou chorobu, pokládal si i on otázku, proč se zlé věci stávají nevinným lidem. Z jeho zkušenosti vznikla kniha pro každého, komu život ublížil.
.
.
.
T. Powell
Praktický průvodce pro terapeuty, rodinné příslušníky a pacienty
Kniha je podrobným a srozumitelným průvodcem širokou oblastí péče o člověka, který utrpěl poranění hlavy nebo jiné poškození mozku (např. následkem cévní mozkové příhody či nádorového onemocnění mozku). Autor seznamuje čtenáře se somatickými, kognitivními, psychickými a sociálními problémy, které se objevují po poranění mozku. Popisuje rehabilitační proces, navrhuje účinné terapeutické strategie pomáhající tyto problémy překonat a provází celkově všemi dalšími aspekty života osob po prodělaném poranění mozku. Zvláštní kapitolu věnuje situaci rodiny pacienta.
www.psychoweb.cz – svět psychologie
