Říká se, že neexistují dva stejní schizofrenici – to proto, že příznaků této poruchy může být u někoho mnoho a u někoho málo a mohou se různě kombinovat. Základní dělení symptomů probíhá do skupiny symptomů pozitivních a negativních.

Pozitivní příznaky schizofrenie

Pozitivní příznaky jsou takové, které představují něco navíc oproti normě. Jde o halucinace, což jsou vjemy, které ale nemají oporu v realitě. Vznikají v hlavě člověka a nejčastěji jde o tzv. hlasy (viz Druhy halucinací). Dále sem patří bludy, což jsou myšlenkové konstrukce, opět bez opory v realitě. Typicky je to přesvědčení, že dotyčného někdo pronásleduje, že má na něj někdo spadeno (viz Druhy bludů). Jiný pozitivní symptom je dezorganizovaná řeč (může být překotná, nedávající smysl) a neúčelné chování.

Negativní příznaky schizofrenie

Negativní příznaky odkazují k faktu, že se něčeho nedostává. Jde o projev emocí – ten je chudý, emoční prožívání je oploštělé, dále se vyskytuje abulie neboli neschopnost zmobilizovat vůli, o něco se snažit; také zpomalená nebo téměř chybějící řeč. Patří sem i anhedonie – člověk není schopen prožívat radost, není nic, co by ho potěšilo, přimělo k úsměvu.

Na první pohled se mohou zdát pozitivní příznaky horší, ale je to spíš naopak – to negativní příznaky se o něco hůř léčí a navíc člověka více oddělují od druhých lidí, způsobují neschopnost pracovat apod.

Aby mohla být diagnostikována schizofrenie, musí její příznaky trvat alespoň jeden měsíc.

Další příznaky a změny

Změny v osobnosti – člověk může zhrubnout, zatrpknout, nepostará se o sebe atd., narušena je pozornost, paměť a celková mentální výkonnost. Typická je vztahovačnost.

Emoce – mohou být nepředvídatelné, neadekvátní situaci a často se střídající; relativně častá je ambivalence (rozpolcenost – člověk neví, jestli se mu něco líbí nebo jestli to nenávidí).

Myšlení – schizofrenik má tendenci myslet stereotypně a podle vlastních, svérázných pravidel. Pro každý jev potřebuje najít nějaké vysvětlení; jako příklad vezměme takovouto situaci: člověk jde parkem a kus před ním spadne ze stromu větvička. Zdravý jedinec se tím vůbec nezabývá, zatímco schizofrenik hledá důvod, proč se tak stalo a dojde k silnému a nezvratnému přesvědčení, že je to např. znamení, že po něm někdo jde. A dále, protože se ve vlastních myšlenkách neorientuje, začne některé považovat za ne-vlastní – jde o pocit vkládání cizích myšlenek nebo naopak jejich kradení někým dalším. Vyskytují se i tzv. zárazy myšlení (nemožnost pokračovat v přemýšlení).

Řeč – řeč je odrazem myšlení, takže může být nesouvislá, plná novotvarů, případně opakovaných slov. Vyskytuje se tzv. slovní salát, kdy dotyčný vedle sebe klade slova, která spolu naprosto nesouvisí. Schizofrenik může také přestat mluvit úplně (pak jde o mutismus).

Společenská oblast – typické jsou problémy ve sféře komunikace, asertivního prosazení nebo zvládání agresivity. Dotyčný se většinou uzavírá a funguje hlavně ve vlastním světě.

PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz

test duševních poruch